Pasport stavby vzor 2026: co musí obsahovat podle vyhlášky č. 131/2024 Sb.

Pasport stavby je zjednodušená dokumentace skutečného stavu existující stavby. Nejčastěji se pořizuje, když vlastník nemá původní ověřenou dokumentaci, dokumentace se nedochovala nebo již není v náležitém stavu.

Stavební zákon ukládá vlastníkovi povinnost uchovávat po dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Pokud taková dokumentace chybí, může být pasport cestou, jak dokumentaci stávajícího objektu doplnit.

Pasport se běžně řeší u starších rodinných domů, bytových domů, hospodářských a komerčních objektů, jejichž původní výkresy se ztratily, jsou neúplné nebo neodpovídají doložitelnému stavu.

Pasport zachycuje skutečný stav, ale sám o sobě nelegalizuje nepovolené stavební úpravy. Pokud existuje rozpor mezi skutečným a právním stavem stavby, je nutné nejdříve ověřit správný postup se stavebním úřadem nebo autorizovanou osobou.

Obsah pasportu upravuje stavební zákon a zejména příloha č. 11 vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Dokumentace má čtyři základní části: průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, zjednodušený situační výkres a zjednodušenou výkresovou dokumentaci.

Vyhláška dále počítá s dokladovou částí, která může podle konkrétního případu obsahovat geodetické podklady. Rozsah proto není u každé stavby stejný. Musí odpovídat druhu objektu a účelu, pro který se dokumentace pořizuje.

Průvodní list jednoznačně identifikuje stavbu, vlastníka a zpracovatele dokumentace. Obsahuje základní údaje o objektu, jeho umístění a dostupných podkladech.

U starších staveb je důležité uvést, z jakých dochovaných dokumentů nebo rozhodnutí se vycházelo. Pokud se původní podklady nedochovaly, uvádí se také dostupné informace o době dokončení stavby.

Technická zpráva popisuje stavbu slovně. Shrnuje její účel, základní parametry, stavebně-technické řešení, technická zařízení, napojení na infrastrukturu a další skutečnosti relevantní pro konkrétní objekt.

Zpráva musí odpovídat skutečné stavbě. Nemá jít o obecný text použitelný beze změny pro libovolný dům. Pasport zároveň nenahrazuje statické posouzení, diagnostiku konstrukcí ani jiný specializovaný průzkum, pokud je pro daný případ potřeba.

Situační výkres ukazuje umístění stavby na pozemku, vyznačení objektu a okótované odstupy. Měřítko se odvíjí od použitého podkladu katastrální mapy.

Jeho hlavním smyslem je srozumitelně ukázat, kde se objekt nachází a jaký má vztah k pozemku. U složitější situace mohou být potřeba další geodetické podklady.

Výkresová dokumentace zachycuje skutečné provedení stavby v rozsahu a podrobnosti odpovídající jejímu druhu a účelu. U budov ji zpravidla tvoří půdorysy, potřebné řezy a pohledy.

Z výkresů musí být možné pochopit základní dispoziční, rozměrové a výškové uspořádání objektu a způsob využití prostor. Jednoduchá stavba proto potřebuje jiný rozsah než členitý bytový, historický nebo provozní objekt.

Samostatný výkaz místností, fotodokumentace, editovatelné DWG, IFC nebo 3D model mohou být velmi užitečné, ale příloha č. 11 je neurčuje jako další univerzální základní část každého pasportu.

Výkaz místností zpřehlední dokumentaci zejména u bytových a větších budov. Fotografie zachytí stav objektu v době zpracování. CAD nebo BIM výstupy dávají smysl, pokud má následovat rekonstrukce, správa budovy nebo další projektování. Tyto výstupy je vhodné sjednat předem.

Není správné tvrdit, že každý půdorys pasportu musí být v měřítku 1:50 a každý pohled v měřítku 1:100. Příloha č. 11 jedno univerzální měřítko pro všechny budovy nestanovuje.

Výkresy musí svým druhem a podrobností odpovídat konkrétní stavbě. V praxi se volí takové měřítko a rozsah, aby byla dokumentace čitelná a použitelná pro sjednaný účel.

Zákonné minimum pro doplnění chybějící dokumentace a podklad pro rozsáhlou rekonstrukci mohou být dvě různě podrobné zakázky. Před objednáním je proto zásadní říct, k čemu má dokumentace sloužit.

Pokud se pasport pořizuje pro stavební úřad, musí především odpovídat stavebnímu zákonu a vyhlášce. Jestliže má bezprostředně navazovat projekt rekonstrukce, je vhodné předem ověřit požadovanou podrobnost a formáty s projektantem.

U SVJ, bytových domů a větších objektů může mít smysl rozšířit pasport o výkaz prostor, editovatelné výkresy nebo data pro dlouhodobou správu. Takové rozšíření může zabránit novému zaměřování při budoucích opravách.

Kvalitu neurčuje počet stran ani množství grafiky. Důležité je, zda dokumentace srozumitelně a vzájemně konzistentně zachycuje skutečný stav a je použitelná pro účel, pro který byla pořízena.

Při převzetí zkontrolujte, zda dokumentace obsahuje všechny sjednané části stavby, má jednoznačné identifikační údaje, je čitelná, obsahuje potřebné rozměry, označuje využití prostor a její technická zpráva odpovídá konkrétnímu objektu.

Krátký pasport nemusí být nekvalitní. U jednoduché stavby může být stručnější dokumentace dostačující. Varovným signálem je spíše neúplnost, rozpor mezi zprávou a výkresy nebo nejasnost, co bylo skutečně zaměřeno.

Pasport nemusí být ve všech případech zpracován výhradně autorizovaným projektantem. Stavební zákon připouští také osobu s příslušným stavebním nebo architektonickým vzděláním; u středoškolského stavebního vzdělání požaduje maturitu a nejméně tři roky praxe v projektování staveb.

Součástí konkrétní zakázky však mohou být odborné podklady, pro které platí samostatné požadavky. Vždy je proto potřeba posoudit celý rozsah dokumentace, nejen její název.

Pokud se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu, vlastník může pasport předložit věcně a místně příslušnému stavebnímu úřadu. Není-li nutné dokumentaci doplnit nebo přepracovat, stavební úřad ji ověří.

Podle Portálu veřejné správy činí správní poplatek za ověření pasportu 1 000 Kč. Tento správní poplatek není cenou za zaměření a zpracování samotné dokumentace.

Pro běžné předání a archivaci je praktické PDF. Pokud má s dokumentací pracovat projektant, hodí se také editovatelný CAD formát. U rozsáhlejších budov a dlouhodobé správy mohou dávat smysl IFC, mračno bodů nebo strukturovaný výkaz prostor.

Neexistuje jeden univerzální balíček pro každou stavbu. Formáty vybírejte podle toho, co s dokumentací potřebujete dělat nyní i za několik let.

Cenu neurčuje pouze plocha. Rozhoduje členitost budovy, počet podlaží, přístupnost prostor, rozsah dochovaných podkladů, způsob zaměření a požadované výstupy.

Dvě budovy se stejnou plochou mohou mít výrazně odlišnou náročnost. Při porovnání nabídek proto nesledujte jen konečnou částku, ale také co cena zahrnuje a pro jaký účel bude výstup použitelný.

Pro rychlý odhad stačí adresa objektu, přibližná plocha a počet podlaží, účel pasportu a informace o dostupných výkresech. Pokud podklady máte, můžete je přiložit až po prvním kontaktu.

DigiStav podle těchto údajů zdarma ověří vhodný rozsah, navrhne výstupy a připraví nezávazný cenový odhad. Zaměřujeme a zpracováváme rodinné domy, bytové domy, komerční i průmyslové objekty po celé ČR.

Je pasport totéž co projektová dokumentace? Ne. Pasport je zjednodušená dokumentace existujícího skutečného stavu. Projektová dokumentace zpravidla řeší navrhovaný záměr nebo změnu stavby.

Musí pasport obsahovat fotodokumentaci? Ne jako samostatnou základní část podle přílohy č. 11 vyhlášky č. 131/2024 Sb. Může však být užitečným doplněním podle účelu zakázky.

Musí být půdorysy vždy v měřítku 1:50? Ne. Vyhláška nestanovuje jedno univerzální měřítko pro všechny budovy. Rozsah a podrobnost musí odpovídat druhu a účelu stavby.

Je pasport automaticky schválený, když ho zpracuje odborník? Ne. Pokud má pasport ověřit stavební úřad, je výsledné ověření v jeho kompetenci a úřad může požadovat doplnění.

Lze pasport použít pro budoucí rekonstrukci? Ano. Už při zadání ale uveďte, že má sloužit projektantovi, aby rozsah a formát odpovídaly další práci.

Pasport stavby má v roce 2026 jasný legislativní základ. Podle stavebního zákona a přílohy č. 11 vyhlášky č. 131/2024 Sb. se skládá ze čtyř základních částí: průvodního listu, souhrnné technické zprávy, zjednodušeného situačního výkresu a zjednodušené výkresové dokumentace.

Samostatný výkaz místností, fotodokumentace, DWG nebo BIM model mohou být užitečným rozšířením, ale nejsou univerzální pátou povinnou částí každého pasportu. Při výběru dodavatele porovnávejte sjednaný rozsah, použitelnost a návaznost na zamýšlený účel.

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, zejména § 245. Vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, zejména § 9 a příloha č. 11. Portál veřejné správy, služba Ověření pasportu stavby.

Informace v článku jsou obecné a nenahrazují právní, projektové ani autorizační posouzení konkrétní stavby.