Pasport stavby: co to je a kdy ho potřebujete v roce 2026

Pasport stavby je zjednodušená dokumentace skutečného provedení existující stavby. Zachycuje, jak stavba v době zaměření skutečně vypadá, jaké má rozměry a dispoziční uspořádání, k čemu jsou jednotlivé prostory užívány, jak je napojena na technickou infrastrukturu a v jakém je základním stavebně-technickém stavu.

Nejčastěji se pořizuje u starších rodinných domů, bytových domů, rekreačních objektů, hospodářských staveb, provozoven nebo průmyslových budov, ke kterým se původní dokumentace ztratila, poškodila nebo není použitelná.

Pasport stavby však není stavební povolení, kolaudační rozhodnutí ani prostředek k automatické legalizaci nepovolené stavby. Jeho účelem je nahradit chybějící dokumentaci u stavby, která byla v minulosti řádně povolena. Tento rozdíl je zásadní zejména u nepovolených přístaveb, nástaveb, garáží, podkroví nebo změn užívání.

Zjednodušeně lze pasport stavby popsat jako aktuální technický „rodný list“ existující budovy.

Z pasportu by mělo být možné zjistit zejména: kde se stavba nachází a kdo je jejím vlastníkem, její základní rozměry a parametry, dispoziční uspořádání jednotlivých podlaží, způsob užívání místností a prostorů, základní konstrukční a materiálové řešení, napojení na vodu, kanalizaci, elektřinu, plyn nebo další infrastrukturu, základní stavebně-technický stav a polohu stavby vůči pozemku a okolním objektům.

Na rozdíl od projektu nové stavby pasport nenavrhuje, co se má postavit. Popisuje stav, který již existuje.

Podle § 245 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, musí vlastník po celou dobu existence stavby uchovávat ověřenou dokumentaci odpovídající skutečnému provedení stavby podle vydaných povolení.

Pokud se tato dokumentace nedochovala, není v náležitém stavu a stavba byla povolena, je vlastník povinen pořídit pasport stavby. Jestliže vlastník tuto povinnost nesplní, může mu stavební úřad pořízení pasportu nařídit.

Pasport je tedy typicky potřeba v následujících situacích.

Dokumentace mohla být ztracena při stěhování, zničena požárem nebo povodní, případně ji předchozí vlastník novému majiteli vůbec nepředal. U velmi starých staveb se nemusí dochovat ani ve spisovně stavebního úřadu.

Pokud lze doložit, že stavba byla řádně povolena, chybějící dokumentaci lze zpravidla nahradit pasportem.

Nestačí mít několik starých výkresů bez technické zprávy, neúplný půdorys jednoho podlaží nebo poškozené kopie, ze kterých nelze spolehlivě určit podobu stavby.

Dokumentace musí být použitelná a musí odpovídat skutečnému provedení stavby.

Pokud stavební úřad zjistí, že vlastník neuchovává požadovanou dokumentaci, může mu vydáním rozhodnutí nařídit pořízení pasportu. Jestliže pasport není třeba doplnit, změnit nebo přepracovat, stavební úřad jej následně ověří.

Tato situace vyžaduje větší opatrnost. Rozdíl může vzniknout například tím, že při výstavbě došlo k povoleným změnám, některé změny byly přípustnými odchylkami, část dokumentace se nedochovala, nebo byly později provedeny úpravy bez potřebného povolení.

Pasport lze použít k dokumentaci legálního skutečného stavu. Pokud však odlišnosti představují nepovolenou přístavbu, nástavbu, změnu nosných konstrukcí nebo jiný záměr vyžadující povolení, samotný pasport nestačí. Nejdříve je nutné vyřešit právní stav změny.

Ve starších článcích se často uvádí, že pasport je povinný také u staveb, které podle předpisů platných v době svého vzniku žádné povolení nepotřebovaly. Tuto formulaci obsahovalo dřívější znění stavebního zákona a k 23. červenci 2026 ji stále uvádí také informační stránka Portálu veřejné správy.

Aktuální konsolidované znění § 245 stavebního zákona však nyní uvádí pouze případ, kdy stavba byla povolena. U historických staveb, které podle tehdejších předpisů povolení skutečně nevyžadovaly, proto není vhodné automaticky předpokládat, že bude pasport vždy jediným a správným postupem. Nejprve je nutné posoudit stáří stavby, tehdy platné předpisy, archivní doklady a přístup místně příslušného stavebního úřadu.

Tato právní nuance je důležitá zejména u starých stodol, hospodářských staveb, sklepů, drobných venkovských staveb nebo objektů existujících již před zavedením moderní stavební evidence.

Zákonná povinnost je pouze jedním z důvodů, proč pasport pořídit. Aktuální dokumentace skutečného stavu má praktické využití také při správě, rekonstrukci nebo převodu nemovitosti.

Pasport není automaticky povinnou přílohou každé kupní smlouvy. Povinnost vlastníka mít dokumentaci však existuje nezávisle na tom, zda stavbu prodává.

Při prodeji se navíc dokumentací mohou zabývat kupující, technický inspektor, advokát, odhadce nebo financující banka. Chybějící dokumentace, nejasná přístavba nebo nesoulad skutečného stavu s dostupnými podklady může prodej zpomalit, snížit důvěru kupujícího nebo komplikovat financování.

Pasport může být kvalitním vstupním podkladem pro projektanta plánované rekonstrukce. Projektant z něj získá základní geometrii objektu, dispozice, výškové úrovně, polohu otvorů a popis konstrukcí.

Samotný pasport ale není projektem rekonstrukce. Pro zásahy do nosných konstrukcí, změnu užívání, přístavbu nebo jiné povolované práce bude nutná odpovídající projektová dokumentace a případně statický, požárněbezpečnostní nebo stavebně-technický průzkum.

Aktuální dokumentace usnadňuje plánování oprav, evidenci ploch, správu nájemních prostor, orientaci servisních techniků i přípravu budoucích investic.

Je však důležité rozlišovat zákonný pasport stavby od provozní pasportizace. Provozní pasport může obsahovat podrobnou evidenci místností, zařízení, povrchů, technologií, revizí nebo majetku. Aby mohl současně sloužit jako pasport podle stavebního zákona, musí splňovat požadavky § 245 stavebního zákona a přílohy č. 11 vyhlášky č. 131/2024 Sb.

Přesné výměry, dispozice a technický popis mohou sloužit jako podklad pro ocenění, pojistnou smlouvu nebo řešení pojistné události. Konkrétní požadavky však určuje odhadce, banka nebo pojišťovna; samotný pasport nenahrazuje znalecký posudek ani pojistnou dokumentaci.

Základní části pasportu stanoví § 158 stavebního zákona a podrobněji příloha č. 11 vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb.

Průvodní list obsahuje především název a umístění stavby, kraj, katastrální území a parcelní čísla, adresu a číslo popisné nebo evidenční, údaje o vlastníkovi, údaje o zpracovateli, přehled dostupných rozhodnutí a dokumentace a pravděpodobný rok dokončení stavby, pokud se původní doklady nedochovaly.

Technická zpráva popisuje zejména území a případná ochranná nebo záplavová pásma, druh a účel užívání stavby, zda jde o stavbu trvalou, nebo dočasnou, zastavěnou a užitnou plochu, obestavěný prostor, počet a velikost funkčních jednotek, konstrukční a materiálové řešení, technická zařízení budovy, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, základní zhodnocení současného stavebně-technického stavu a vliv stavby na životní prostředí a další chráněné zájmy.

Zhodnocení stavebně-technického stavu v pasportu nelze automaticky zaměňovat za podrobný statický posudek, diagnostiku konstrukcí nebo průzkum skrytých vad. Pasport standardně vychází z dostupných podkladů, zaměření a zjistitelných skutečností. Pokud je nutné ověřit skladby konstrukcí, únosnost, vlhkost, výztuž nebo stav základů, objednávají se samostatné průzkumy a posudky.

Situační výkres zachycuje stavbu na podkladu katastrální mapy a obsahuje také okótované odstupy stavby.

Díky situaci lze ověřit základní polohu objektu vůči pozemku, hranicím parcel a okolním stavbám.

Výkresy musí odpovídat druhu a účelu stavby a zachycovat její skutečné provedení. Součástí bývají zejména půdorysy jednotlivých podlaží, charakteristické řezy, pohledy, jsou-li pro popis stavby potřebné, základní rozměry a výškové úrovně, označení místností a jejich způsob užívání a základní popis konstrukcí a technického vybavení.

Vyhláška neurčuje, že každý pasport musí bez ohledu na charakter stavby obsahovat stejný počet řezů a pohledů. Rozsah má odpovídat druhu, složitosti a účelu konkrétního objektu. U jednoduché garáže proto bude výkresová část podstatně menší než u členitého bytového domu, historické budovy nebo výrobního areálu.

Příloha č. 11 uvádí v dokladové části rovněž geodetickou aktualizační dokumentaci digitální technické mapy kraje, geometrický plán pro zaměření stavby, pokud stavba podléhá evidenci v katastru nemovitostí, a geodetický podklad pro digitální technickou mapu, nejsou-li v ní požadované údaje dosud zapsány.

Konkrétní potřebu geodetických podkladů je vhodné předem vyhodnotit podle charakteru stavby, stavu katastrální mapy, dostupnosti údajů v digitální technické mapě a požadavků stavebního úřadu. Pasport a geometrický plán totiž nejsou totožné dokumenty.

Pasport stavby popisuje technické a dispoziční provedení celé stavby.

Geometrický plán přesně určuje geometrii a polohu objektu nebo změny pro potřeby zápisu do katastru nemovitostí. Vyhotovuje se například při zakreslení nové budovy, přístavby nebo změny obvodu stavby. ČÚZK výslovně uvádí, že změna obvodu stavby přístavbou se zapisuje na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem a příslušnými listinami.

Pokud tedy skutečný půdorysný obvod domu neodpovídá katastrální mapě, může být potřeba prověřit legalitu skutečného provedení, zpracovat pasport nebo projekt pro dodatečné povolení, zajistit geometrický plán a doložit příslušné listiny katastrálnímu úřadu.

Samotné zakreslení budovy v katastru neprokazuje, že všechny její části byly řádně povoleny. Katastr nemovitostí eviduje nemovitosti a jejich geometrické či právní údaje, zatímco soulad stavby se stavebním právem posuzuje stavební úřad.

Pasport nemusí vždy zpracovávat pouze autorizovaný architekt nebo autorizovaný inženýr.

Podle § 156 odst. 2 stavebního zákona jej může kromě projektanta zpracovat také osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň tři roky praxe v projektování staveb.

To ale neznamená, že pasport může vypracovat kdokoliv, kdo umí kreslit v CAD programu. Zpracovatel musí splnit zákonnou kvalifikaci a odpovídá za správnost a úplnost dokumentace.

U složitých staveb mohou být navíc potřebné samostatné odborné části zpracované autorizovaným zeměměřickým inženýrem, statikem, požárním specialistou, technikem požární ochrany nebo odborníkem na konkrétní technologii.

Ne vždy. Pokud pasport zpracuje autorizovaný projektant, dokumentaci zpravidla opatří svým autorizačním razítkem. Zákon však umožňuje zpracování pasportu také další kvalifikované osobě splňující podmínky § 156 odst. 2.

Rozhodující proto není pouze existence razítka, ale především odborná způsobilost zpracovatele, soulad dokumentace se skutečností, úplnost podle vyhlášky, doložení potřebných geodetických a dalších podkladů a následné ověření stavebním úřadem.

Zpracování pasportu má obvykle několik navazujících kroků.

Nejprve se shromáždí vše, co se ke stavbě dochovalo: staré projekty a výkresy, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí nebo souhlas, povolení změn stavby, archivní fotografie, geometrické plány, listiny z katastru, dokumentace předchozích rekonstrukcí a doklady o přidělení čísla popisného nebo evidenčního.

Smyslem této fáze není pouze ušetřit práci při kreslení. Především je nutné ověřit, zda jde o povolenou stavbu, u které lze pasport vůbec použít.

Ještě před podáním pasportu je vhodné porovnat dostupná povolení se skutečností. Pokud je například dům původně povolen jako jednopodlažní, ale dnes má obytnou nástavbu, je nutné zjistit, zda byla nástavba někdy povolena.

Kvalitní zpracovatel by neměl bez dalšího překreslit všechny viditelné konstrukce a označit výsledek jako bezproblémový pasport. Nejdříve musí upozornit na zjevné nesoulady a doporučit správný postup.

Zaměřují se jednotlivá podlaží, rozměry místností, tloušťky stěn, otvory, výšky, schodiště, tvar střechy a další potřebné prvky.

Zákon konkrétní metodu zaměření nepředepisuje. Podle charakteru objektu lze použít ruční zaměření, laserový dálkoměr, totální stanici, fotogrammetrii, 3D laserové skenování, mobilní SLAM skener nebo kombinaci pozemního skenování a dronu.

U členitých, rozsáhlých nebo vícepodlažních budov může 3D laserové skenování výrazně snížit riziko chyb a vytvořit přesný prostorový podklad pro půdorysy, řezy a pohledy. Samotné mračno bodů však není pasportem; musí být odborně převedeno do požadované dokumentace.

Z naměřených dat vzniknou půdorysy, řezy, případné pohledy, situační výkres a souhrnná technická zpráva. Rozsah se přizpůsobuje typu stavby a účelu dokumentace.

Pokud je třeba upravit katastrální mapu, doplnit digitální technickou mapu nebo doložit přesné umístění stavby, zapojí se autorizovaný zeměměřický inženýr.

Pasport lze podat příslušnému stavebnímu úřadu osobně, poštou nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky. Stavební úřad dokumentaci posoudí a může požadovat její doplnění nebo úpravu.

Podle Portálu veřejné správy činí správní poplatek za ověření pasportu 1 000 Kč. Tato částka nezahrnuje cenu zaměření, zpracování dokumentace ani případné geodetické práce.

Cena zpracování není stanovena zákonem. Závisí především na druhu a velikosti stavby, počtu podlaží a místností, členitosti objektu, dostupnosti původní dokumentace, přístupnosti sklepů, půd a technických prostor, požadované metodě zaměření, potřebě půdorysů, řezů a pohledů, nutnosti geodetického zaměření, množství stavebních objektů na pozemku, zjištěných nesouladech, požadovaných formátech PDF, DWG nebo BIM a vzdálenosti a cestovních nákladech.

U jednoduchého rekreačního objektu může jít o relativně malou zakázku. U bytového domu, historické budovy, školy, průmyslového areálu nebo objektu s řadou nepovolených změn mohou být náklady násobně vyšší.

Při porovnávání nabídek je důležité ověřit, zda cena skutečně zahrnuje zaměření celého objektu, všechny požadované výkresy, souhrnnou technickou zprávu, situační výkres, tisk a kompletaci, elektronické výstupy, potřebné geodetické práce, případnou komunikaci se stavebním úřadem a zapracování požadavků úřadu.

Podezřele nízká cena může znamenat, že nabídka zahrnuje pouze jednoduché překreslení půdorysu, nikoliv kompletní pasport podle vyhlášky č. 131/2024 Sb.

V řadě situací samotný pasport problém nevyřeší a je nutné zvolit jiný nebo navazující postup.

Pasport nemůže legalizovat stavbu provedenou bez potřebného povolení nebo v rozporu s povolením.

Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. března 2026 výslovně potvrdil, že ověření pasportu nemůže sloužit jako prostředek legalizace nepovolených staveb. Pokud je u dané stavby vedeno řízení o odstranění a existují zásadní pochybnosti o její legálnosti, nelze tuto situaci obejít ověřením pasportu.

Typickým příkladem je přistavěná veranda, obytná nástavba, garáž postavená bez povolení, rozšíření domu na sousední parcelu, nepovolená změna tvaru střechy, vestavba podkroví spojená se změnou užívání, přístavba výrobní haly nebo zásadní zásah do nosných konstrukcí.

V takovém případě může být nutná dokumentace pro dodatečné povolení stavby. Pokud podmínky pro dodatečné povolení nejsou splněny, může úřad nařídit odstranění stavby.

Častou situací je původně povolený rodinný dům, ke kterému byla později bez potřebného povolení přistavěna garáž, zimní zahrada nebo další místnost.

Pasport původního povoleného domu nelegalizuje nepovolenou část. V praxi je nutné přesně oddělit prokazatelně povolenou část, změny, ke kterým se dochovaly doklady, změny, jejichž právní stav je nejasný, a nepovolené části vyžadující dodatečné povolení.

Podání jednoho výkresu, který všechny části zobrazí bez vysvětlení jako řádný stav, může vést k požadavku na doplnění, odmítnutí ověření nebo zahájení dalšího řízení.

Zápis v katastru neznamená, že stavební úřad má k dispozici kompletní projektovou dokumentaci. Katastrální a stavební evidence mají odlišný účel.

Jestliže je budova v katastru řádně zapsána, ale vlastník ani stavební úřad nemají použitelnou dokumentaci, může být pasport stále potřeba.

Současně ale nelze ze samotného zápisu v katastru bezpečně dovodit, že všechny přístavby, nástavby nebo způsoby užívání byly stavebním úřadem povoleny.

Nejprve je potřeba zjistit příčinu rozdílu. Může jít o starou a méně přesnou katastrální mapu, chybu nebo nepřesnost měření, nezapsanou, ale povolenou přístavbu, nepovolenou přístavbu, změnu hranice pozemku nebo stavbu zasahující na cizí parcelu.

Podle výsledku může být nutný geometrický plán, oprava chyby v katastru, zápis změny údajů, pasport nebo dodatečné povolení. Ne každý nesoulad katastru se skutečností je automaticky chybou katastrálního úřadu; může být způsoben také nesplněnou oznamovací povinností vlastníka nebo historickým vývojem.

Pokud se nedochovaly doklady, ze kterých lze zjistit účel, pro který byla stavba povolena, § 245 odst. 2 stanoví domněnku, že je stavba určena k účelu odpovídajícímu jejímu stavebně-technickému uspořádání.

Toto pravidlo ale nelze chápat jako možnost libovolně si zvolit nový způsob užívání. Úřad bude posuzovat objektivní technické řešení stavby, například dispozici, hygienické zázemí, osvětlení, větrání, požární řešení nebo napojení na infrastrukturu.

Pasport může zakreslit, jak objekt skutečně vypadá, ale sám nepovoluje změnu užívání.

Změna užívání stavby nebo její části se podle § 239 stavebního zákona povoluje na žádost vlastníka, pokud není spojena se stavební úpravou vyžadující povolení. Jestliže jsou nutné také stavební úpravy, řeší se odpovídajícím povolovacím postupem.

Typické příklady jsou garáž změněná na byt, půda změněná na obytné podkroví, rodinný dům změněný na ubytovací zařízení, sklad změněný na výrobní prostor, byt změněný na provozovnu nebo zemědělská stavba změněná na rekreační objekt.

V těchto případech je nutné řešit změnu užívání, případně projekt stavebních úprav. Pasport může sloužit jako podklad, ale není výsledným povolením.

U velmi starých staveb je nutné hledat více druhů důkazů: archiv stavebního úřadu, obecní nebo okresní archiv, historické mapy, letecké snímky, zápisy v pozemkových knihách, přidělení čísla popisného, staré kupní smlouvy, daňové doklady, geometrické plány, fotografie a další listiny.

Teprve z jejich souhrnu lze posoudit, zda byla stavba v minulosti povolena, zda povolení podle tehdejších předpisů nepotřebovala nebo zda jde o nepovolenou stavbu.

Samotné stáří stavby automaticky neznamená, že je legální. Stejně tak nelze automaticky tvrdit, že každá stavba bez dochovaného povolení je černou stavbou. Rozhodující je právní úprava platná v době jejího vzniku a dostupné důkazy.

U kulturních památek a historicky hodnotných staveb bývá běžný pasport často pouze základní úrovní dokumentace.

Podle účelu mohou být navíc potřeba přesné zaměření fasád, ortofota, dokumentace freskové nebo štukové výzdoby, stavebně-historický průzkum, restaurátorský průzkum, statický průzkum, podrobné zaměření krovů, fotogrammetrie nebo 3D laserové skenování a závazná stanoviska orgánů památkové péče.

Pasport zaznamená skutečný stav, ale nenahrazuje odborné průzkumy potřebné pro rekonstrukci nebo obnovu památky.

Vyhláška požaduje technický popis stavby a jejího technického zařízení. Neznamená to však, že běžný pasport automaticky obsahuje kompletní projekt elektroinstalace, kanalizace, vody, vytápění, vzduchotechniky nebo datových rozvodů.

Rozvody uložené pod omítkou, v podlahách nebo v nepřístupných šachtách často nelze bez sond, detekce nebo původních podkladů spolehlivě určit. Pokud klient potřebuje podrobný pasport technických zařízení, musí být tento rozsah výslovně součástí zadání.

Vlastník je povinen uchovávat dokumentaci nebo pasport po celou dobu existence stavby. Porušení povinností vlastníka podle § 167 stavebního zákona může být přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč.

Jde o zákonnou maximální hranici, nikoliv o automatickou pokutu za každý chybějící výkres. Úřad posuzuje konkrétní okolnosti případu. Může nejprve nařídit pořízení pasportu a stanovit lhůtu k nápravě.

Spoléhat na to, že se chybějící dokumentace začne řešit až při kontrole, prodeji nebo rekonstrukci, však není vhodné. Zejména u složitějšího objektu může zpracování, dohledání podkladů a vyřešení nesouladů trvat podstatně déle než samotné zaměření.

Pasport stavby zjednodušeně dokumentuje skutečné provedení existující, povolené stavby, pokud chybí použitelná dokumentace. Nelegalizuje černou stavbu ani nepovoluje rekonstrukci.

Projektová dokumentace pro povolení slouží k posouzení a povolení nového záměru nebo změny stavby. Není pouhým záznamem stávajícího stavu.

Dokumentace pro dodatečné povolení řeší možnost dodatečně povolit stavbu provedenou bez povolení nebo v rozporu s ním. Úspěch není automatický; stavba musí splnit zákonné podmínky.

Geometrický plán přesně zaměřuje obvod stavby, hranice nebo změnu pro zápis do katastru. Neobsahuje dispozice ani technický popis celé budovy.

PENB hodnotí energetickou náročnost budovy. Nenahrazuje stavební dokumentaci.

Statický posudek posuzuje nosné konstrukce a jejich bezpečnost. Nenahrazuje kompletní pasport.

Provozní pasportizace eviduje místnosti, plochy, zařízení, technologie a majetek pro správu objektu. Nemusí automaticky splňovat náležitosti zákonného pasportu stavby.

Při pořizování pasportu se opakuje několik typických chyb, kterým se vyplatí předejít.

Pouhé překreslení všeho, co se na místě nachází, může odhalit nebo naopak zakrýt zásadní problém. Před podáním je potřeba porovnat skutečnost s povoleným stavem.

Tvrzení, že pasport „zlegalizuje“ jakoukoliv starou stavbu, je nesprávné. Nejvyšší správní soud tento výklad opakovaně odmítl.

Samotné půdorysy nejsou kompletním pasportem podle vyhlášky. Dokumentace musí obsahovat také průvodní list, souhrnnou technickou zprávu a situační výkres.

U členité stavby může několik chybějících rozměrů způsobit nesoulad půdorysů, řezů a pohledů. Problematické bývají zejména podkroví, schodiště, různě silné historické zdivo, křivé obvodové stěny, přístavby, sklepy, nepřístupné technické prostory a více objektů propojených v různých výškových úrovních.

Výměry a obvody uvedené v katastru nemusí být dostatečně přesným podkladem pro stavební dokumentaci. Skutečný stav je potřeba zaměřit a případné rozdíly odborně vyhodnotit.

Technická zpráva má popisovat konkrétní stavbu. Obecné věty použitelné na jakýkoliv rodinný dům mohou vést k požadavku na doplnění a především neposkytují vlastníkovi kvalitní dokumentaci pro další práci.

Je pasport stavby povinný při prodeji domu? Nejde o automatickou přílohu každého prodeje. Vlastník je ale povinen uchovávat odpovídající stavební dokumentaci po celou dobu existence stavby. Pokud dokumentace chybí a jsou splněny podmínky § 245 stavebního zákona, musí pořídit pasport bez ohledu na to, zda dům právě prodává.

Legalizuje pasport černou stavbu? Ne. Pasport pouze dokumentuje skutečné provedení povolené stavby. Nepovolená stavba nebo změna stavby se musí řešit postupem pro dodatečné povolení, případně odstranění.

Může pasport zpracovat majitel sám? Pouze pokud sám splňuje kvalifikační podmínky podle § 156 odst. 2 stavebního zákona. Běžný vlastník bez odpovídajícího stavebního nebo architektonického vzdělání a požadované praxe jej zpracovat nemůže.

Potřebuje pasport autorizační razítko? Ne vždy. Zákon umožňuje zpracování také kvalifikované osobě, která nemusí být autorizovaným projektantem. U složitých částí však mohou být autorizovaní specialisté nezbytní.

Jak dlouho pasport platí? Zákon nestanoví pevnou dobu platnosti. Pasport musí odpovídat skutečnému provedení stavby. Pokud dojde k povolené přístavbě, nástavbě, změně dispozice nebo jiné významné změně, musí vlastník uchovávat dokumentaci zachycující nový skutečný stav.

Kolik stojí ověření pasportu na úřadě? Podle Portálu veřejné správy činí správní poplatek za ověření 1 000 Kč. Zvlášť se platí zaměření, zpracování dokumentace a případné geodetické nebo odborné práce.

Musí pasport obsahovat půdorysy, řezy i pohledy? Musí obsahovat zjednodušenou výkresovou dokumentaci v rozsahu odpovídajícím druhu a účelu stavby. Půdorysy jsou zpravidla základ. Počet řezů a potřeba pohledů závisí na tom, zda jsou nutné pro jednoznačné zachycení stavby.

Je pro pasport nutné 3D laserové skenování? Není. Zákon metodu zaměření neurčuje. U rozsáhlých, členitých nebo historických objektů však může 3D laserové skenování významně zvýšit úplnost a přesnost podkladů.

Stačí pasport pro plánovanou rekonstrukci? Pasport může být výchozím podkladem, ale nenahrazuje projekt rekonstrukce, statický posudek, požárněbezpečnostní řešení ani povolení záměru.

Potřebuji geometrický plán ke každému pasportu? Ne nutně. Potřeba závisí na tom, zda stavba podléhá evidenci v katastru, zda její obvod odpovídá katastrální mapě, zda je nutné zapsat změnu a jaké geodetické podklady požaduje konkrétní případ.

Co když stavební úřad pasport neověří? Úřad může požadovat doplnění, změnu nebo přepracování dokumentace. Pokud existují pochybnosti o tom, že je stavba povolená, může být nejprve nutné vyřešit její právní stav. Pasport nelze použít k obejití probíhajícího řízení o odstranění stavby.

Pasport stavby řešte především tehdy, když vlastníte povolenou stavbu, ale nemáte použitelnou dokumentaci, dokumentace je neúplná, poškozená nebo se nedochovala, stavební úřad vám pořízení pasportu nařídil, potřebujete aktuální podklad před rekonstrukcí nebo správou objektu, připravujete prodej a chcete včas odhalit případné nesoulady, nebo potřebujete zdokumentovat skutečné dispozice a základní technické řešení budovy.

Nejdůležitějším krokem je předem rozlišit, zda pouze chybí dokumentace k legální stavbě, nebo zda je problémem samotná legalita stavby či některé její části.

Pasport nahrazuje chybějící dokumentaci. Neopravuje nepovolenou výstavbu.

V DigiStav nejprve prověříme dostupné podklady a porovnáme je se skutečným stavem objektu. Následně provedeme přesné zaměření, u vhodných staveb také pomocí 3D laserového skenování, a zpracujeme pasport podle aktuálního stavebního zákona a vyhlášky č. 131/2024 Sb.

Výstupy mohou být připraveny v PDF, DWG nebo podle dohody také jako prostorová data pro další projektování a správu budovy.

Spočítejte si orientační cenu online nebo nám pošlete nezávaznou poptávku na pasport stavby. Pracujeme po celé ČR, spěcháte-li, domluvíme expresní termín. Kontakt: 730 456 538.

Článek vychází z právní úpravy a dostupných metodických informací platných k 23. červenci 2026. Konkrétní postup vždy závisí na historii stavby, dochovaných dokladech, rozsahu změn a posouzení příslušného stavebního úřadu. Nejde o právní poradenství.